Je možné použít postup z předchozí varianty a navíc argumentovat tím, že každý
řádek obsahuje nejvýše 5 "dvousloupcových" barev – kdyby "dvousloupcových" barev bylo 6, šlo by v daném řádku obarvit jen 12 políček z 21, protože jiná barva by už nebyla k dispozici.
Alternativní postup:
Opět si barvy rozdělíme na ty, které se vyskytnou v nejvýše dvou řádcích – říkejme jim světlé, a na ty ostatní – říkejme jim tmavé.
Mřížka má 441 políček, tedy alespoň polovina barev je světlých nebo alespoň polovina tmavých, b.ú.n.o. uvažme, že alespoň 221 políček má světou barvu.
Podle Dirichletova principu alespoň jeden sloupec \(S\) obsahuje \(\lceil\frac{221}{21}\rceil=11\) světlých políček. Každá z těchto světlých barev má v \(S\) nejvýše dva výskyty. Tedy \(S\) obsahuje alespoň \(\lceil\frac{11}{2}\rceil=6\) světlých barev. Protože každá barva má v každém sloupci nejvýše 6 výskytů, jsou ve sloupci \(S\) jen tyto světlé barvy a žádné tmavé. Tyto světlé barvy mohou v \(S\) obarvit nevýš 12 políček. Zbylá pole by zůstala neobarvená, což je spor.