Množina jevů \(\Omega\) obsahuje neuspořádané výběry nejvýše dvou prvků z 25, tedy \(|\Omega|=\binom{25}{2}+\binom{25}{1}=\binom{26}{2}=325\).
Pravděpodobnosti elementárních jevů nejsou rovnoměrně rozděleny, protože jev, kdy se oba prsteny objeví ve stejném talíři je poloviční oproti jevu, kdy by měly skončit ve dvou různých talířích (podobně jako u hodu dvěma stejnými kostkami). Tedy elementární jevy, kdy oba prsteny dostane jedna konkrétní osoba mají pravděpodobnost \(P(\omega)=\frac{1}{625}\) a jevy, kdy je dostanou různé osoby mají \(P(\omega)=\frac{2}{625}\).
Nyní jsou pravděpodobnosti zkoumaných jevů
- \(A\) … oba prsteny dostane stejná osoba, \(P(A)=25\cdot\frac{1}{625}=\frac{1}{25}\)
- \(B\) … žádný prsten nedostane muž, \(P(B)=8\cdot\frac{1}{625}+\binom{8}{2}\cdot\frac{2}{625}=\frac{8+56}{625}=\frac{64}{625}\)
- \(C\) … oba dostanou dva muži, \(P(C)=\binom{17}{2}\cdot\frac{2}{625}=\frac{272}{625}\)
- \(D\) … jeden dostane muž a druhý žena, \(P(D)=(17{\cdot} 8)\cdot\frac{2}{625}=\frac{272}{625}\)
V tomto případě se pravděpodobnosti nezmění. Platnost tohoto na první pohled nepřirozeného modelu, lze zdůvodnit i tak, že pravděpodobnosti jevů, jejichž výsledek nezáleží na odlišnostech prstenů, by se neměly změnit, jakmile tyto odlišnosti vezmeme v úvahu.